Obratná neboli jemná motorika úzce souvisí také se sdělovací motorikou. Řízená je aktivitou drobných svalů. Postupně se zdokonalují jemné pohyby rukou, uchopování a také manipulace s drobnými předměty.

Zahrnuje několik odvětví:
Grafomotorika= pohybová aktivita při grafických činnostech
Logomotorika= pohybová aktivita mluvních orgánů (při artikulované řeči)
Mimika= pohybová aktivita obličeje
Oromotorika= pohyb dutiny ústní
Vizuomotorika= pohybová aktivita se zpětnou zrakovou vazbou.

Pokud jde o fylogenetický vývoj, jemná motorika lze být chápána jako vyšší vývojový stupeň. Aby mohl vzniknout obratný pohyb, je nutné podrobné zvládnutí prostoru, jak opticky, tak hmatem. V tomto prostoru je pohyb prováděn. Bez podrobného ovládání prostoru nemůže obratný pohyb vzniknout.

Jemná motorika se dá dobře trénovat. Jde vlastně o pohyb prstů a zápěstí, dobrý trénink je například stříhání, skládání papíru, rozepínání a zapínání knoflíků, modelování, skládání Lega, navlékání korálků, manipulace s kostkami nebo modelování.
V novorozeneckém období jsou pohyby reflexní a spontánní. Dítě pohybuje rukama nekontrolovaně a rychle, uchopuje.
V kojeneckém období si dítě už úchop uvědomuje, jeho stisk není tak silný. Předměty bere oběma rukama a vynechává palec. Dítě se předměty také učí pouštět.
V batolecím období dítě napodobuje. Zdokonaluje se také motorika prstů. Pokroky jsou zaznamenávány také v sebeobsluze.
V předškolním věku je důležitá správná volba hraček a stavebnic, vhodné jsou i mozaiky. Další důležitou činností je kresba.

Hrubá motorika

Představuje pohyby celého těla, tedy pohyby velkých svalových skupin. Mluvíme o ovládání těla, o jeho držení, dále o koordinaci horních a dolních končetin a o rytmizaci pohybů.
Spadají sem dvě hlavní funkce pohybové soustavy- posturální a lokomoční (udržování polohy a pohyb). Úkolem je zajistit stabilitu klidové výchozí polohy pohybové soustavy a umožnění změny polohy jak jednotlivých segmentů, tak i celého těla.
Dynamicky probíhá pohyb i udržení polohy, souvisí spolu. Posturální motorika pracuje více s tonickými svaly schopnými vyvíjet sice menší úsilí, avšak po delší dobu. Ale při lokomoci se používá více fyzických svalů, schopných vyvinout rychle větší sílu po kratší dobu. Posturální i lokomoční systém zahrnuje oba typy svalů.

U dětí je důležitá zvídavost pro vytváření předpokladu pro vznik proměnné pohotovostní situace, ze které bude příští pohyb vycházet. Pokud je tato zvídavost potlačena, jejím následkem jsou horší podmínky pro vývoj pohybové koordinace v pozdějších stadiích vývoje. Základním postupem při zhoršené diagnostice je vzpřímení z polohy vleže, typ sezení, stání a lokomoce.

Příklady cvičení:
• Chůze v rytmu
• Krok přísunný, poskočný
• Poskoky na jedné noze a na obou nohách
• Poskoky přes pás papíru
• Pohyby hlavou
• Cvičení koordinace pohybů- házení, chytání míče, kopnutí do míče jednou nohou a posléze i druhou nohou
• Současné kroužení pažemi
• Podlézání pod lanem