Mnoho pedagogů si do skupiny sociálně znevýhodněných žáků přiřazuje hlavně cikánské děti, případně žáky, kteří nemají z různých důvodů dostatečnou podporu svého prostředí pro školní přípravu či docházku. Někdy se zapomíná se na velikou skupinu, a to na žáky-cizince, neboli žáky s odlišným mateřským jazykem (OMJ). Protože dlouho platilo, že za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami byli z cizinců zpočátku považování pouze žáci v postavení azylantů a účastníků řízení o udělení azylu, bývají dodnes chybně vynecháváni ostatní cizinci. Až teprve novela vyhlášky 73/2005 Sb., která měla číslo 147/2011 Sb. byla průlomovým dokumentem, který konečně bral do úvahy novou definici cizince, žáka se sociálním znevýhodněním. Dnes už však zase neplatí. Současná vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 27/2016 Sb. vynechala bohužel definice postižených a znevýhodněných žáků, které byly ve předcházející vyhlášce.
Zmíněná (a dnes už neplatná) vyhláška 147/2011 Sb. upravila definici žáka se sociálním znevýhodněním tak, že rozšířila původní skupinu o žáky s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka. Nízká či nulová znalost českého jazyka se projevuje zejména u žáků ze třetích zemí, kteří přišli do ČR obvykle s rodiči nebo s partnerem a studují v ČR.
Za žáka se sociálním znevýhodněním se … považuje zejména žák z prostředí, kde se mu nedostává potřebné podpory k řádnému průběhu vzdělávání včetně spolupráce zákonných zástupců se školou, a žák znevýhodněný nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka.
V povědomí mnohých pedagogů bohužel zůstali z cizinců jen zmínění azylanti a žadatelé o azyl, zatímco ostatní cizinci jsou opomíjeni, a to dokonce i v učebnicích speciální pedagogiky. A co mate dále je i nejednotná terminologie: jednou jde o nedostatečnou znalost vyučovacího jazyka, jindy o žáky s odlišným matřským jakykem (OMJ). Sama jsem se s problematikou setkala hlavně v době, kdy jsem se na Filipínách chystala studovat v ČR na střední škole Dr. Streda College, která byla později přetransformována na Střední školu Euroinstitut.
Dnešní úprava školského zákona definuje alespoň podpůrná opatření pro žáky s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka (stupeň podpory 2) či dokonce bez znalosti vyučovacího jazyka (stupeň podpory 3). Jde hlavně o výuku češtiny jako cizího jazyka. To vše začíná až 1. září 2016. Zároveň platí, že na podporu nedostává škola navýšené prostředky.
Rowena Yanson
http://www.necenzurujeme.cz/frank-krejci/901/nemecka-vlada-dovazi-z-filipin-zdravotni-sestry.html