Osobnost Augustina Bartoše je známá zejména v oblasti speciální pedagogiky, kterou obohatil na svou dobu inovátorskými postupy a myšlenkami. Kromě toho se osvědčil jako schopný manažer. Převzal vedení Jedličkova ústavu v neutěšené finanční situaci. Ústav reorganizoval a pod jeho vedením se instituce dočkala velkého rozmachu. Kromě dalších inovací zřídil dílny pro výcvik a zaměstnání tělesně postižených žáků, nechal postavit novou budovu pro internát a školní knihovnu, zřídil Muzeum Jedličkova ústavu nebo zavedl vyučování v ústavní nemocnici.

Augustin Bartoš se narodil v Červeném Kostelci. Přestože pocházel z chudé rodiny, dokázal se vlastní pílí stát významným českým pedagogem. Při své pedagogické činnosti vycházel z myšlenek Jana Ámose Komenského. Školu hrou plně využíval při své učitelské praxi. Školní vyučování se za jeho působení odehrávalo většinou mimo školní budovu, v přírodě. Zastával názor všestrannosti. Velmi se se svými žáky věnoval ručním pracím, ale jeho činnosti se také ubíraly uměleckým směrem. Zaměřoval se na kulturní akce, sám dokonce s žáky nastudoval divadelní hru V zajetí skalních mužíků.

Mimo svou přímou pedagogickou práci se také věnoval publikování odborných textů. Kladl důraz na tvořivou práci žáků a tato jeho myšlenka se dodnes praktikuje ve školách alternativních forem, například školy podle Marie Montessori.

Hodně cestoval a přitom studoval nápravnou pedagogiku. V Míšni ho zaujala pomocná škola a oddělení pro koktavé, ve městě Altenburg navštívil výchovný ústav pro slabomyslné. Zde vidíme, jakým směrem se dále zaměřovalo jeho pedagogické působení.

Po profesoru Františkovi Bakulem převzal roku 1920 vedení Jedličkova ústavu v Praze. Jedličkův ústav vznikl díky MUDr. Rudolfovi Jedličkovi, který se o vznik ústavu přičinil hlavně po finanční stránce. Augustin Bartoš zde zúročil své znalosti a poznatky ze zahraničních cest. Významným se stalo jeho studium tak zvaného neobvyklého psaní tělesně postižených a také objev obnovení hmatu na amputované končetině. Našel metody náhradního psaní ústy nebo prsty na nohou. Dodnes toto využívají somatopedi ve své praxi.

Po svém působení v čele Jedličkova ústavu, které trvalo dvacet pět let, se stal inspektorem na Městském školním výboře. I zde prosazoval moderní vyučovací metody a organizoval školy v přírodě. Kromě toho se věnoval publikační činnosti, za zmínku stojí titul Dětská organizace, která pojednává o žákovské samosprávě v Jedličkově ústavu, a Automobil vychovatelem.